Man of my dreams = 4.

K novému layi, který jsem nějak spatlala, přidávám i nový díl. Uvidíme, jestli bude důvod pokračovat ;)

Je zájem o nový díl deníků?

4.KAPITOLA

Není nic tak bolestivé, abychom přestali žít, není nic tak dokonalé, abychom přestali snít...

Hleděla jsem na muže z mého snu.

Ucítila jsem, jak mě Zoe zatahala za ruku a já se k ní obrátila.

Zjistila jsem, že první píseň skončila a Harry promlouval k publiku.

„Co na něj říkáš?“ přitiskla se ke mě a úsměv měla od ucha k uchu. „Znám ho,“ vyhrknula jsem. „Co?“ zasmála se. „On je ten z mého snu. Je to on, jsem si jistá.“ Dívala jsem se do jejich očí a hledala podporu. „Dobře, ale co budem dělat?“ odpověděla.

„Teď potřebuji dívku, pro kterou budu zpívat následující píseň.“ Harryho hlas k nám připlul, děvčata kolem nás začala křičet a Niallův výraz se rozjasnil.

Začal mávat rukama a křičet na Harryho, ať si vybere jeho. „Zbláznil se?“ zeptala jsem se Zoe. Ta se jen uchechtla.

„Vyber si mě, Harry! To já tě miluji z celého srdce, ne jako ony...!!!“ Křičel, mladé děvčata se kolem nás otáčeli, zřejmě se jim to nelíbilo. Harry si toho povyku musel také všimnout, pohledem se zaměřil na nás tři a ústa se mu zvlnila do úsměvu.

„Hele, tebe já znám, blonďáku.“ Pověděl do mikrofonu, olíznul si rty a já vnímala jeho oči cestujíc po mě. „Ale zklamu tě, nejsi žena...“ pokračoval, Niall zklamaně zakňučel a ruce sepnul na hrudi. „Vem si ji!“ Zoe začala skandovat, ukazovala na mě.

Harry se zasmál. „Tak jo, pojď za mnou na pódium, krásko.“

„Zbláznila ses?“ Šílela jsem. „Nemůžu tam jít...to nejde.“ Bála jsem se jako malé dítě, které musí jít na očkování. „Je to dokonalý způsob, jak ho poznáš. Je to tvůj muž ze snů...běž za ním.“

„Ne, ne...“ mumlala jsem, ale Zoe mě tlačila dopředu a byli tam také bodyguardi, kteří na mě mávali a chtěli mě vytáhnout nahoru. Ještě jednou jsem se pobouřeně zadívala na Zoe a nechala se vytáhnout.

Srdce mi šíleně tlouklo, Harry se ke mě přiblížil a ukázal na židli vedle mě.

„Ahoj, jak se jmenuješ?“ zeptal se mě. Neměl žádný mikrofon, takže nás ostatní neslyšeli. „Jsem Prue...“ Váhavě jsem se usmála.

Byl tak blízko, hleděla jsem do jeho zelených očí a já viděla muže z mých snů.

„Jsem Harry.“ „Jistě.“ Zasmála jsem se, i když jsem to ještě před hodinou nevěděla.

„Třeseš se,“ zamračil se, stále na mě hleděl a ruce položil na mé paže. „Jsem nervózní,“ přiznala jsem.

„To bude v pohodě, jen se posaď a užij si to.“ Usmál se, pár sekund pokračoval v očním kontaktu a pak se otočil k fanouškům.

Usadila jsem se na stoličce, hleděla na něj a poslouchala další píseň, kterou zpíval. Chvíli zpíval otočen k ostatním a poté se otočil ke mě, chodil kolem mne a díval se na mě.

Netuším, jak jsem se tvářila, ale uvnitř jsem zářila. Stále jsem vnímala intenzivní pohled jeho očí. Aniž bych to zaznamenala, píseň skončila a já mohla odejít z pódia zpět.

Ale konečně jsem dostala svou šanci. Jenže, co mám dělat? Mám mu říct, že je každou noc v mých snech? Jak trapně budu znít. Bude mě brát za fanynku, která o něm sní.

Odložil kytaru a přišel ke mě. Tušila jsem, že mě vyzve k odchodu.

„Jsi tady s Niallem, že?“ zeptal se. Překvapeně jsem zamrkala. „Ano, jsem.“

„Skvělé, vzkaž mu, že se uvidíme po koncertě v mé šatně. Mý lidi vás odvedou ke mě, takže se Prue ještě uvidíme,“ pověděl, jeho roztomilý úsměv mě málem srazil na zem. „To je...báječné,“ zamumlala jsem.

„Můžeme si pak promluvit?“ řekla jsem, položil mi ruku na záda a vedl mě pomalu zpátky. „Ano, promluvíme si, Prue. Vlastně jsem se chtěl zeptat na to samé.“

„Opravdu?“ usmála jsem se. „Ano, totiž...připadá mi, že tě znám už dlouho, ale přitom sem tě nikdy neviděl na vlastní oči,“ odpověděl, zamyšleně na mě hleděl a pak zavrtěl hlavou. „Ale teď o tom nemohu mluvit.“

„Jistě,“ hlesla jsem. Naposledy jsem se na něj podívala a přijmula pomoc bodyguarda, abych se dostala zpět za mými přáteli.

„Tak, co? Jaké to bylo?“ Zoe mě chytila za ramena a zvědavě mi hleděla do očí.

„Zoe, já myslím, že mě zná...“ musela jsem o jeho slovech přemýšlet. Copak tu byla šance, že mě znal ze snů jako já jeho? Nebo si to jen namlouvám?

Možná mě zná z knih, na zadní straně mám fotku, tohle je klidně možné.

„Zná tě? Jak to myslíš?“ dožadovala se odpovědi. „Řekl mi, že mě zná, ale nikdy mě neviděl na vlastní oči. Já to mám tak stejně.“ „Tomu přece nevěříš,“ vrtěla hlavou nevěřícně.

„Já nevím, čemu mám věřit, ale dozvím se to. Po koncertě jdeme k němu do šatny...“ pohlédla jsem na Nialla. „Touží vidět starého přítele.“ Mrknula jsem na něj, Niall se ke mě otočil a oči se mu rozzářili, když mu došlo, co jsem řekla.

„Haha, tak nakonec mi zazpívá. Já věděl, že to chtěl provést soukromě.“ Nadzvednul obočí a potěšeně se uculoval.

5 komentářů - nová kapitola