Ale stejně mě miluješ, že? - 39.

Omlouvám se, že díl je až po tak dlouhé době, ale mám blok a snažím se toho zbavit! Dohoda stále platí, ok?

Ale stejně mě miluješ, že?

39.kapitola

„ZROVNA SE OBLÉKÁM, ZA PÁR MINUT JSEM U TEBE...HAZZA xx“

„Myslím, že brzy přijde Harry...“ zmínila jsem.

Táta přikývnul, sehnul se a sebral hromadu vánočního papíru ze země, který se válel u stromečku. Potom, co jsme rozbavili dárky, sedla jsem si na pohovku a poslouchala koledy, které táta pustil. „A možná bys ses mohl pokusit, nezabít ho svou laskavostí, prosím?“

Podívala jsem se na něj a usmála se mile. Otec protočil oči a nakonec přikývnul. „Jen kvůli tobě.“ Rád Harryho škádlil.

Moc se mu nelíbilo, že jeho jediná dcera je znovu s tím, co ji udělal dítě a ten fakt, že žiji sexuálním životem.

Zůstala jsem v pyžamu a čekala na Harryho. Dohodli jsme se, že budeme oba v pyžamech, až si vyměníme vánoční dárek. Takže mě zajímá fakt, jestli přijde Hazza v pyžamu...což by zřejmě udělal. Nečekala jsem dlouho a uslyšela domovní zvonek.

„To bude ten kudrnatéj hošan.“ Cestou ke dveřím jsem uslyšela tátovův křik. „Já vím.“ Vrátila jsem mu to a rovnou otevřela dveře. A měl pravdu, opravdu to byl můj hošan. Chytila jsem ho za cípy kabátu a přitáhla ho k sobě. „Veselé Vánoce.“ Řekla sem. „Tobě taky.“ Usmál se, chytil okolo pasu a políbil mě. Vtáhnul mě do domu a zavřel za námi. Sundal si kabát, který pověsil na věšák a pod ním měl opravdu pyžamo.

„Mám dáárky!“ zatřásl s taškou, kterou svíral v ruce. „Tak pojď.“ Chytila jsem ho za ruku a vedla do obýváku. Sedli jsme si ke stromečku, Hazza vytáhnul své dárky a dal je k těm mým, které už tam ležely. Odhodil tašku a ukázal na jeden z jeho dárků. „Vyber si.“

„Já myslela, že si to rozbalíme společně.“ „Jo, ale chci vidět, jak se budeš tvářit.“ Vysvětlil Harry, rovnou vzal jeden dárek a podal mi ho. „Tak dobře.“ Přikývla jsem, chytila jsem ho do rukou a pomalu rozbalovala. Odstranila jsem papír a zjistila obsah dárku číslo jedna. Oči se mi rozšířili a já prsty pohladila látku. „Tos kupoval sám?“ Podívala jsem se na Harryho, ten se culil a zkousnul si ret. Znovu jsem se důkladně podívala na červené krajkové prádlo, pod mými prsty byli jemné a podle značky muselo stát hodně peněz. „Gemma mi pomáhala, vyzná se v tom.“ Pokrčil rameny. „Líbí se ti to? Nedokážu z tebe nic přečíst.“ Našpulil rty. „Ano, líbí...ale mám pocit, že si to koupil spíše pro tebe.“ Podívala jsem se na něj s úsměvem. „To je hloupost.“ Zasmál se. „Mě by to nebylo, potřeboval bych jinou velikost...“ „Neříkej.“ Ušklíbla jsem se. Posunul se ke mě blíže a dlaní mě objal kolem pasu, přitom se mi díval do očí. „Já se těším až ti to sundám.“ Zamumlal. „Tak to jsme dva.“ Otřela jsem se jemně rty o jeho a uslyšela za námi zakašlání. Oba jsme se pohotově otočili a uviděli tátu, jak stojí u gauče, ruce složené na hrudi a oči přihmouřené. „Sleduji vás.“ „Jasně.“ Řekla jsem. Pomalu odkráčel z místnosti přitom na nás stále hleděl.

Harry si oddechnul, když už nebyl táta v obýváku. „Nechci ti nic říkat, ale moc mě nemá rád.“ Pověděl vážně. „Ještě, že neví, co všechno s tebou můžu dělat.“ Uchechtnul se a s olíznutím rtů si prohlédnul mou postavu.

„Klídek, Casanovo. Pokračujeme v dárcích.“ Krotila jsem ho, Harry se odtáhnul a vzal další dárek. Podal mi ho. „Ne, teď je na tobě řada.“ Zavrtěla jsem hlavou, odložila dárek a podala mu můj. „Hmm, tak co to bude...je to měkké a tlusté. Určitě oblečení.“ Hleděla jsem na něj, jak dárek v ruce muchlal. Konečně ho začal rozbalovat, odhodil mašli a rozevřel cípy balícího papíru. Vytáhnul z nich teplákovou soupravu, podíval se na mě s přihmouřenýma očima a začal si ji prohlížet. Oči se mu rozšířili a začal se smát, když uviděl velký napis na zadní straně tepláků. Bylo tam jasně napsáno > MAJETEK AMELIE CASEOVÉ!! :P a toto bylo i na přední straně mikiny. „To je tak cool.“ Chechtal se a skočil na mě, svrhnul do náruče a skončili jsme na zemi. „Fakt se ti to líbí? Nemyslíš, že je to moc majetnické?“ zazubila jsem se. „Mě se líbí fakt, že všem chceš ukázat, že jsem tvůj..., protože jsem.“ „To jsi.“ Přikývla jsem, palcem mě hladil na tváři dokud mě políbil. Prsty jsem vklouzla do jeho vlasů a nechala se unést okamžikem.

„Ještě něco pro tebe mám.“ Zamumlal po chvíli. „Řekli jsme si jeden dárek, já už pro tebe nic nemám.“ Zabručela jsem. „Já vím, ale tohle se ti bude líbit a tvým dalším dárkem budeš ty ve spodním prádelku.“ V očích mu zajiskřilo. „Tak jo.“ Přikývla jsem.

„Tak to rozbal.“ Podal mi dárek do rukou a sledoval mě. Poslechla jsem ho, rozvázala jsem stuhu a dárek rozbalila. „Tys mi koupil Olafa!“ vykřikla jsem, držela jsem v ruce svetr s Olafem a malý plyšák Olaf. „Já tě miluji!!“ Šťastně jsem Hazzu objala a uslyšela jeho smích.

„Od teď semnou bude spát.“ Tiskla jsem si plyšáka k hrudi. „Hele, tuhle pozici mám zastávat já!“ Zabručel Hazza. „Žárlíš na Olafa?“ Zasmála jsem se. „Nežárlím na plyšáka.“ Vypláznul na mě jazyk. Odložila jsem Olafa stranou, vylezla na Harryho klín a sedla si na něj obkročmo. Ruce jsem omotala okolo jeho krku. „Tak mi to dokaž.“ Zkousla jsem si ret a ucítila, jak chytil mé boky.

O měsíc a pár dní později jsem vystupovala z letadla v New Yorku, poupravila jsem si blond paruku a hledala nápis, který by mě navedl k mému doprovodu. Popošla jsem kousek a uviděla velkou ceduli s nápisem „OLAFE, POJĎ KE MĚ!“. Usmála jsem se a šla k osobě, která tuto ceduli držela. Za cedulí se ukrýval muž s tmavými dlouhými vlasy, bradkou, slunečními brýlemi a čapkou na hlavě. Vypadal celkem nuzně oblečen. Uviděl mě, jak se blížím, ceduli položil vedle a usmíval se. Usmála jsem se též, došla jsem k muži a padla mu do náruče. Voněl nádherně, nadechla jsem se jeho voňavky a cítila, jak pevně mě držel. „Chyběla si mi, krásko.“ Odtáhnul se, jeho chraplavý hlas ve mě probouzel pocit, že se roztaji a tak jsem se znovu usmála. „Ty mě taky.“ Ruku jsem omotala okolo jeho krku a políbila ho. Uslyšela jsem jeho hrdelní zabručení, omotal kolem mě paži a naše rty závazně spojil.

„Měli bychom jít,“ vydechnul, prsty otíral o mou tvář. „Jsme moc na očích.“ Dodal, přikývla jsem a chytila se jeho dlaně. V druhé táhnul můj kufr a my postupovali k východu. Nakonec mě vtáhnul pod jeho paži, aby mě měl blíže.

Po půlhodinové jízdě jsme byli konečně v hotelu. Sledovala jsem mého přítele, jak odložil můj kufr a začal se zbavovat kostýmu.

„Fungovalo to skvěle.“ Harry se usmál, sundal si paruku, brýle, bradku a nakonec kabát. Sundala jsem si blond paruku a kabát. „Nikdo si nás nevšiml. Jsme tak neviditelní.“ Zasmála jsem se. „Všichni čekali, až se objeví Harry na letišti, protože má přijet jeho přítelkyně. A on nikdo nepřišel, ach.“ „Museli být zklamáni, bylo jich tam tolik. Fans a paparazzi.“ Dodala jsem.

„Jsme tak geniální. Hm, máme několik hodin čas než budem muset jít na večeři, takže...“ Harry prsty pohladil mou tvář, zkousnul si rudý ret a paží mě objal okolo pasu. Přitáhnul mě k sobě a něžně mě políbil na rty, než se malinko odtáhnul.

Trhaně jsem vydechla. „Jsou to tvé narozeniny, co chceš dělat?“ řekla jsem a jak si tušila, co se mu prohání hlavou.

Byl to měsíc, co jsme spolu naposledy byli. Po novém roce odjel zpět turné a já se doma věnovala zkouškám, které jsem zvládla. Mou odměnou byl Harry, se kterým mohu být dobrých pár týdnů než budu muset zpět kvůli školy.

„Pojďme do ložnice.“ Řekl mi, otočil mě a chytil za boky. Vedl mě do jeho ložnice, zavřel za námi a otočil mě k sobě. „Chci tě nahou.“ Zamumlal, intenzivně se mi díval do očí, přitáhnul si mě do náruče a políbil mě. Nešetřil vášní, jeho ruce se dotýkali snad každého kousku mého těla. Na chvíli pustil mé rty, jeho prsty rozepínali knoflíčky fialové košile a jeho oči ztmavli, když uviděl červenou krajkovou podprsenku. Sundal mi košili a odhodil vedle na křeslo.

„Krásné...“ zašeptal, očima hltal mou hruď, jednoduše rozepnul podprsenku, která následovala košili. „Vážně si mi chyběla, moc.“ Díval se mi do očí, cítila jsem jeho ruku, jak hladí mé prso a snažila se potlačit vzdech. Uvědomovala jsem si, jak moc reaguji na jeho doteky. Druhou rukou mě objal kolem pasu a někde semnou postupoval. Přitisknul mě ke zdi, políbil mě a jazykem cestoval v mé puse. Zvednul mé ruce a položil je podél mé hlavy. Tisknoul se o mou nahou hruď. Zatímco mě líbal, no něčeho měkkého vázal má zápěstí a když mi došlo, že ruce nemůžu dát dolů, že jsou přivázána, bylo pozdě a jeho rty se odtahovaly.

„Co to je?“ Vydechla jsem zděšena. „Pšš...tohle se ti bude líbit.“ Hleděl do mých očí, něžně mě políbil a dlaněmi cestoval po mém těle. Zatáhla jsem za otěže, ale mé dlaně se ani nehnuly. Podívala jsem se nahoru a uviděla, jak byli šátkem uvázany a připevněny ke sloupu.

„Tohle si plánoval dlouho? Tohle v není v nabídce služeb...“ řekla jsem, Harryho rty pomalu sjížděli po mém krku a já zaklonila hlavu, aby měl lepší přístup. Vypnula jsem hruď a ucítila jeho nahou hruď, musel se svléknout.

Trochu jsem byla vyděšena, byla jsem spoutaná a napospas Harrymu, který je měsíc bez sexu. Takže, jak to asi může dopadnout?

Mé myšlenky byli přerušeny, když jeho ruce rozepnuly knoflík u mých džín, poté zips a mé džíny pomalu stáhnul níže. Kleknul si, prsty přejel po rudé látce a pomalu ji sundával i s džínami. Když jsem z nich vykročila, byla jsem nahá.

Postavil se a olíznul si rty. „Moje nahá a svázaná Amelie...“ ruce opřel kolem mé hlavy. „Ano, ty nadržený perverzáku?“ Reagovala jsem a zavrtěla se, protože se ke mě najednou přitisknul celým tělem. „Věříš mi?“ Zeptal se, palcem pohladil můj spodní ret. Bezmocně jsem mu hleděla do očí.

„Ano.“ Protože ho bezmezmě miluji, proto věřím, že si následujících několik hodin užiju.

8 komentářů – nová kapitola