Ale stejně mě miluješ, že? - 9.

Ale stejně mě miluješ, že?

9.kapitola

Co je spřízněná duše?

Spřízněná duše je jako tvůj nejlepší kamarád, ale něco víc. Je to jediná osoba, která o tobě ví všechno. Dělá z tebe lepšího člověka, vlastně si lepším člověkem, protože tě inspiruje. Je to osoba, která akceptuje to, kým si a věří v tebe, když nikdo jiný ne. A nezáleží na tom, co se stane, vždycky tě bude milovat a to se nikdy nezmění.

Počítala jsem dny, hodiny a možná i minuty...dnes to byl přesně měsíc, co jsem ho neviděla.

Netušila jsem, jak to bude bolet, když ho od sebe odeženu.

Doufala jsem, že to pomohlo aspoň jednomu z nás.

Snažila jsem se dále žít, jako to bylo předtím.

Každodenní ranní běh, přednášky, Camille, učení...a tak dookola.

Ale dnes to bylo jiné, Camille mě donutila jít na nějakou párty. Vůbec se mi tam nechtělo, ale vletěla mi do pokoje jako divoká bouře a začala mě nutit oblékat se. Jen jsem se šklebila a oblékala na sebe šaty, které mi vybrala.

„Nechce se mi tam, Cam.“ Zmínila jsem, zapnula mi zip a usmála se na šaty. Zvedla pohled a zamračila se na mě. „Neštvi mě!“ Ukázala na mě ukazováčkem. „Jdeš semnou. Potřebuješ zvednout náladu a párty je jasná volba! Je to nový klub a pití je pro holky zadarmo.“ Zazubila se při poslední větě. „Takže se opiješ.“ Protočila jsem očima.

„A máme doprovod.“ Zmínila jen tak. „Cože?!“ Vyjekla jsem. „Jo, Dean se na tebe ptal a já si říkala, proč by s ním nešla? Je tak krásný! Všimla sis jeho modrých očí? Ach, takže s ním jdeš. A já jdu se Samem.“ „Jeho bráchou?“ „Jo, oba jsou k nakousnutí.“

„Já s ním nejdu!“ Trucovala jsem. „To půjdeš! Víš, že se mu líbíš? ŘEKL MI TO! Ale ty ho musíš ignorovat! Kdo mi tu říkal, že se pokusí žít dále? Hmmm?“

„Pff.“ Odfrkla jsem si, neodpovědíc na její otázku. „To není fér! Potřebuji čas a kdyby něco, už si z někým píšu!“ Vyplázla jsem na ni jazyk. „Na internetu, kde jsou samý úchylové! Jdu pro kulmu, ne že se svlékneš!“ Vyhrůžně na mě ukázala a v očích měla oheň.

„No jo.“ Zabručela jsem, sedla si za notebook a zapnula net.

Bylo to vtipné, ale před pár dny jsem si stáhla ICQ, což jsem se divila, že to ještě existuje a založila si nový účet. Ze srandy jsem si postahovala pár lidí.

Mezi nimi byl i Mr.Banana, připomnělo mi to Harryho a tak jsem si ho přidala.

A když mi napsal, s chutí jsem odepsala.

I teď byl online.

Mr.Banana: Ahoj!

Mrs.Cherry: Ahoj, co tu děláš?

Mr.Banana: Zabíjím čas, co ty?

Mrs.Cherry: Fuu, za chvíli jdu pryč, kamarádka mě táhne na nějakou párty.

Mr.Banana: Myslíš ten nový klub?

Mrs. Cherry: Přesně! Vůbec se mi tam nechce, ale musím tam jít. Nejhorší je, že mi Cam domluvila doprovod, grr.

Mr.Banana: Nemůže tě přece nutit.

Mrs.Cherry: To ji neznáš :D Ale miluji ji.

Mr.Banana: Třeba se tam uvidíme, aniž by jsme si to uvědomili.

Mrs.Cherry: Zajímavá poznámka.

Mr.Banana: Já vím :D Musím jít, ale brzy se uvidíme...

Mrs.Cherry: Myslíš tady?

Mr.Banana: Jistě ;)

Zavřela jsem notebook a odešla do koupelny. Našla jsem tam Cam, jak si kulmuje vlasy.

Já s nima nic dělat nemusela, vlní se mi sami a tak jsem je jen rozpustila.

„Změnila si názor?“ zeptala se mě, když jsem si stoupla před zrcadlo a začala si líčit oči.

„Ne, ale nechci vystrašit ostatní.“ Ušklíbla jsem se, zasmála se a šťouchla do mě. „Hele, vypíchnu si oko kvůli tobě.“ Zahučela jsem, dotáhla linku a odložila tužku na oči. „Jsi moc dramatická.“ Zazubila se a já ze sebe vytlačila úsměv, kvůli ní.

Nebylo pro mě lehké jít někde ven, protože tím si ničím mou představu, že jednou spolu budeme.

Harry a já.

Teď se připravuji a za chvíli uvidím Deana. Je to skvělý kluk, což o to...ale není to Harry.

Nemůžu si pomoct, ale jeho rozcuchané vlasy a zelené oči mi strašně chybí.

Nedokázala jsem si představit, jaké to bude až budu po boku Deana. Tančit spolu a konverzovat. O čem vlastně? Vždyť ani netuším, co mu řeknu.

Hruď se mi sevřela při pocitu, jako bych dělala něco špatného. Jako bych podváděla Harryho.

Bylo to hloupé, ale já to tak cítila.

Povzdychla jsem si a uhladila si šaty. Stála jsem v kabátu vedle Cam a čekala až přijedou kluci. Když se tak stalo, nastoupili jsme a jeli do klubu.

Snažila jsem se chovat slušně a mile, Dean se choval jako gentlman, pořád se usmíval a snažil se semnou mluvit. Šáhla jsem po drinku a napila se. Potřebovala jsem trochu otupit. Nevnímat tolik a bavit se, o tom to je, nebo ne?

„Půjdeme tančit?“ Usmála jsem se, když jsem uslyšela svou oblíbenou písničku. Dean přikývnul, vzal mě za ruku a vedl na parket. Byla to rychlá písnička, tančili jsme a skotačili.

Konečně jsem se bavila, píseň pomalu končila a místo další rychlé, začala hrát pomalá.

Překvapeně jsem zamrkala, když někdo zaklepal Deanovi na rameno.

„Můžu tě vystřídat?“ Chraplavý hlas se ozval vedle nás. Dean se podíval na něj a pak na mě. Přikývla jsem a stiskla rty. Dean odstoupil a zmizel v davu.

Harry ke mě přistoupil a chytil mě v pase.

Nečekala jsem, že uslyším tuto píseň v klubu, ale hrála píseň Nightingale od Demi Lovato.

Netušila jsem, co mám dělat, jak se chovat...proto jsem ho objala a opřela si hlavu o jeho rameno.

Zavřela jsem oči a cítila se tak silně. Jeho dlaně se sevřeli kolem mého pasu, hlavu schoval do mých vlasů a vdechl jejich vůni.

Tiše jsme ploužili, neřekli ani slovo a mě připadalo, jako by jsme si řekli vše.

Ani ve snu mě nenapadlo, že tady bude, ale možná jsem to mohla předpokládat.

Rukou hladil má záda až zamířil nahoru a pohladil můj holý krk.

„Co tu děláš s ním?“ Jeho horký dech pohladil mou kůži. Usmála jsem se nad jeho žárlivostí.

Prsty jsem semkla v jeho rozcuchu, nevadilo mu to, přitáhnul si mě ještě blíže a zvednul mou hlavu. Podívala jsem se do jeho tmavě zelených očí. V přítmí přímo zářili.

„Není to jedno?“ „Není!“ řekl přísně. Zamrkala jsem. „Je to má věc s kým si vyjdu, Harry.“

„Je to i má věc!“ „Přeháníš.“ Namítla jsem. „To si nemyslím, jsi moje.“ Otevřela jsem překvapeně pusu a hned ji zavřela.

„Už nejsem.“ Zašeptala jsem, stejně to slyšel. Jeho dlaně se více stáhli kolem mě.

„To neříkej.“